Stalo se,nebo nestalo???

4. května 2011 v 14:52

Příběhy byli upraveny tak aby tam vystupovali postavi že to vypráví ony ale né všechny jsem stihla přepsat


Moje kámoška vyrůstala bez mámy, protože zemřela při jejím porodu. O Markétiných narozeninách jsme šly společně večer na hřbitov, abychom položily květiny na hrob její matky. Najednou se snesla hustá mlha a my jsme odněkud zaslechly podivné vzlykání. Potom přišel šok! Z pod náhrobního kamene se zjevila máma mojí kámošky a řekla Markétě: "Dítě, chtěla jsem tě jen jednou vidět!" Rozrušená Markéta k ní chtěla jít, ale ona se najednou rozplynula v mlze. Nechápavě jsme se na sebe podívaly a hned jsme se vydaly na cestu domů. Když jsme dorazily k Markétě, byly jsme si už skoro jisté, že jsme si to všechno jenom vymyslely. Na Markétině nočním stolku ale ležela fotka její mámy, na které bylo napsáno: "Děkuji ti, dítě, že jsem tě mohla alespoň jednou vidět. Mám tě ráda, máma!"Stalo se to?Ano,stalo!!! loňských letních prázdninách jsme byli na chatě. Jendou dopoledne tátovi zazvonil mobil - jeho kolegové mu řekli, že má ihned přijdet do práce i s mamkou. Naši nám řekli, že zůstaneme na chatě jednu noc sami. Moc jsme se na to těšili. Celé odpoledne jsme jen tak blbi a večer jsme se rozhodli, že si budeme vyprávět strašidelné historky. Některé byly fakt dost hnusné. Když jsme pak usnuli, chtělo se kámošce Markétě na záchod. Jenomže WC je asi 15 m od chaty. Tak tam došla, a když se vracela, rozhodla se, že se půjde ještě projít. Na louce najednou měla popcit, že za ní někdo běží. Otočila se - a opravdu za ní nějaká černá postava běžela a něco na ni tasila. Markéta se lekla a utíkala někam do lesa, když vtom se před ní obejvila žena v bílé košili, celé zarudlé od krve. Oči měla celé černé, ale neukazovala svoji tvář. Pořád dokola prý mlela: "Pomoz mi a zemřeš I ty!" Pak podala Markétě špinavou ruku s ozobanýma nehtama. Markéta zaječela a chtěla utéct zpět do chaty. Ale nešlo jí to, protože jí nějak asi zkameněly nohy nebo co! Tak sebála, že ji ty hrůzy dohoní, že začala tak hodně křičet, že nás to vzbudilo a doběhli jsme tam. Pořád ale nemohla chodit, tak jsme ji do chaty museli dotáhnout. Cestou nám vyprávěla, co se jí stalo. Zamkli jsme chatu na tři zámky. Ráno už vše bylo v poho, jako by se ani nic nestalo. Po těch hrůzách nebylo ani stopy!!! Stalo se to,Ne,nestalo

Divný rozhovor s nikým



Jako každý čtvrtek, tak i tento jsem šla na aerobic. Nacvičovali jsme na vystoupení a mně se začalo chtít na záchod. Šla jsem tedy do naší šatny, kde je WC a sprcha. Zavřela jsem za sebou dveře do šatny a pak se mi zdálo, že na ně někdo ťuká. Ale dveře byly prosklené, takže jsem viděla, že ze nimi nikdo nestojí. Potom jsem se zavřela na záchodě a uslyšela jsem, jakoby někdo vstoupil do šaten. Chtěla jsem otevřít záchodové dveře, ale najednou to nešlo. Za chvíli to už šlo. Najednou jsem uslyšela: "Čau, Šári!". Myslela jsem si, že je to Renata a začala jsem si s ní přes zavřené dveře povídat. Potom mi řekla, ať otevřu dveře, že je ve sprše. A tak jsem vyšla a koukla směrem do sprchy - a ouha, tam nikdo nebyl. Volala jsem na Renatu, ale už neodpovídala. Bylo mi to divný a tak jsem se vrátila do cvičební haly, kde byla Renata a později mi řekla, že na záchodě nebyla. S kým jsem si to teda povídala!? Podle holek jsem na záchodě byla sama!!!Stalo se to??Ano,stalo!!! Když jsme byly se sestrou na procházce, napadlo nás, že půjdeme na hřbitov zapálit svíčku naší babičce. Pak jsme si ještě šly prohlédnout pomníky na okolních hrobech. Zastavily jsme se u hrobu ročního chlapečka Matěje. Najednou jsme uslyšely chrápání. Zvuky vycházely z vedlejšího hrobu. Hrozně jsme se lekly. Pak jsme usylyšely bouchání, jako by se někdo dobýval z hrobu. Nevěděly jsme, co máme dělat. Raději jsme rychle utekly ven z hřbitova. Jenomže nás někdo začal honit! Viděly jsme průhledného muže a ženu s malým dítětem. Podle fotk jsme poznaly, že se jedná o toho malého mrtvého Matěje. Vzaly jsme nohy na ramena a utekly jsme domů. Jenomže tam nikdo nebyl, tak jsme zazvonily na sousedy. A otevřít nám přišli právě ti lidé, co jsme viděly na hřbitové! Utíkaly jsme k dalším a dalším dveřím - a všude nám otevírali ti samí lidé! Za chvíli sse vrátili rodiče z nákupu. Hurááá!! Záchrana! Už nikdy nepůjdeme samy na hřbitov!Stalo se to???Ne,nestalo Když jsem před nedávnem navštívila svou kamarádku Romanu, směla jsem u ní zůstat přes noc. Ona měla ještě starou palandu, kterou pro ni postavil její tatínek. Protože Romana spala nahoře, já jsem si lehla dolů. Povídaly jsme si dlouho do noci a poslouchaly jsme při tom v rádiu její oblíbený pořad, ve kterém hrají především okolo půlnoci tu nejlepší hudbu. Potom jsme nějak usnuly a zapomněly jsme rádio vypnout. Najednou jsem byla probuzena hrozným zvukem. Hudba z rádia hrála tak hlasitě, že mě to skoro zvedalo z polštáře. Naštvaně jsme se zvedla a vytáhla jsem rádio ze zásuvky. V momentě, kdy jsem se zase chtěla vrátit do postele, praskla vrchní postel a spadla na tu spodní. Romaně se přitom nic nestalo, ale já kdybych se včas nezvedla z postele, tak jsem to mohla ošklivě odnést.Stalo,se to??Ano,stalo Jednoho letního večera jsme s kamarádkou Bárou stanovaly. Byl úplněk. Řekly jsme si, že si uděláme bojovku. Tak jsme šly do střelnice. Přesně před 30 lety se tam stala vražda. Říká se, že se tam jeden pán zbláznil a v amoku zastřelil všechny lidi, co tam byli, včetně sebe. Od té doby nebyla střelnice provozu. Vždycky byla uzamčená a my lezly oknem. Ten den však byla odemčená. Vešly jsme dovnitř, rozsvítily jsme a šly do vedlejší místnosti. Najednou se ozvala rána. Začalo pršet. Začaly se ozývat strašidelné zvuky. Zjevilo se tam 10 lidí. Došlo nám, že ten pán zabil skutečně 10 lidí, včetně sebe. Všechno do sebe zapadalo přesně tak, jak mi vyprávěl děda. Ty osoby se k nám přibližovaly, byly blíž a blíž. Obě jsme se klepaly strachy. Plížily jsme se ke dveřím, ale byly zamčené. Jedna z těch osob vytáhla zbraň, kterou se střílelo, namířila na nás a vyšla rána. V tu chvíli vše zmizelo, rozsvítilo se a přestalo pršet. Doma jsme to řekly jen dědovi. Věděl přesně, co se stalo, protože nám k tomu řekl: "Jen jediný člověk to přežil a to jsem já!" 1
Jednoho dne pozdního léta jsem si já a moje kamarádka Maruška udělaly výlet k rybníku. Když jsme konečně našly klidné místečko, běžely jsme spokojeně k vodě. Najednou se před námi objevil starý muž a ptal se nás, co my uličnice tady děláme. My jsme neodpověděly a doufaly jsme, že on brzy zase odejde. Pozorovaly jsme ho, jak svou holí, kterou používal k chůzi, něco píše do písku a potom zmizel. Maruška se šla zvědavě podívat na to místo, kde on předtím stál. Tam jsme na zemi četly: "1918, Rudolf zavražděn!" Začaly jsme mít strach, a tak jsme jely zase domů. Když jsme doma potom všechno vyprávěly tatínkovi, on sáhl po jedné knížce v jeho regálu a začal listovat. Potom nám prstem ukázal na jedno místo, kde stálo, že nějaký Rudolf Najbrt v rove 1918 záhadně zmizel a zanechal za sebou osmičlennou rodinu. Zděšeně jsem sáhla po knížce a pozorněji jsem si ji přečetla. Stálo tam, že v naší oblasti se stalo více kriminálních případů, které nebyly nikdy objasněny… Stalo se to??Ano,stalo Už dlouho se mladí manželé těšili na návštěvu divadelního představení. Po internetu si objednali hlídání své čtyřměsíční dcerky. Domluvená au-pair přišla i se svým chlapcem. Od začátku se ale manželům na páru něco nezdálo. Ještě před divadlem pro jistotu zavolali domů a ptali se, jestli je všechno v pořádku. Odpověď: "Jo, vše je v cajku. Pečeně je už připravená, za chvilku ji šoupnem do trouby." Manželé pospíchali zpátky a dorazili domů zrovna ve chvíli, kdy ti dva polévali miminko kečupem! Rodiče své dítě zachránili v poslední minutě! Přivolaní policisté zjistili, že povedený párek je pořádně nadrogovaný…! Stalo se to??Ne,nestalo
Ráda se scházím s klukama naslepo, ale osud pro mě připravil jednu podivnou zkušenost. Jednoho večera jsem se měla sejít s 28letým Tomášem. Když jsem ho zahlédla, připadal mi vzhledově divný, ale přece mu nezdrhnu. Tak jsme šli k němu od auta, že si popovídáme. Na všechny moje otázky odpovídal zase otázkama nebo hodně podivně. Třeba jsme se bavili o jeho telefonním čísle a on řekl: "Jsi si jistá, že je to opravdu moje číslo?" V duchu jsme si řekla, že je praštěný, ale ještě jsem to brala. Začala bouřka a jen díky tomu jsem mu viděla v jeho obličeji tvář mrtvoly. Byl bledý, měl červené rty, vodové oči a pod nima tmavé kruhy. Řekla jsem si, že už blbnu, ale chtěla jsem radši domů. Slíbil, že než půjde spát, tak mi ještě napíše, ale operátor mi hlásil, že volané číslo neexistuje. Zavolala jsem na informace, jak je to možné, ale bylo mi sděleno, že toto číslo bylo před 2 lety zrušeno. Nedokázala jsem to pochopit, přece mi z něho Tomáš ještě včera psal! Dodnes se sama sebe ptám: S kým jsem se to vlastně tu noc sešla? Odpověď nikdy nedostanu, po Tomášovi jako by se slehla zem.Stalo se to??,Ano,stalo Konec letní sezony v jednom malém lázeňském městečku na břehu Středozemního moře… V nově otevřeném baru panuje uvolněná nálada. Právě totiž probíhá "Happy Hour", kdy si hosté dopřávají drinky za výhodné ceny. Aby se neživili jenom tekutou stravou, objednávají si také bohatě snacků z jídelního lístku, který nabízí burgery na všechny způsoby. Najednou do bufetu vejde týpek, hodí na pult mrtvou kočku a zavolá: "Tak, tahle je dneska poslední!" Zkoprnělí hosté zalarmují hygienika - a ten zjistí, že nabízené burgery byly skutečně připraveny z kočičího masa! Stalo se to??Ano,stalo Stalo se to minulý rok. Spala jsem tenkrát u své nejlepší kámošky Dorky. Druhý den se Dora dozvěděla smutnou zprávu - zemřela jí babička. Byla z toho hrozně špatná a pořád se dívala na pokladničku na baterky, kterou měla vystavenou v pokojíčku. Když se pokladnička otevřela, hrála. Dorka ji dostala kdysi dávno právě od babičky. Za pár dní jsem u ní spala znova a přesně o půlnoci začala pokladnička hrát!!! Pořádně jsme se vylekaly a schovaly se pod peřiny. Ráno jsme se rozhodly pokladničku prozkoumat. Dorka měla totiž pocit, že baterky nedávno vyndala, protože byly vybité. A baterky tam opravdu nebyly! Dodnes nevíme, jak bez nich mohla pokladnička hrát!Stalo se to??Ano,stalo 18letý student se o sobotní noci vracel domů z diskotéky. Jeho vůz byl na okresní silnici široko daleko jediný. Kluk byl trochu nervózní - jenom před pár týdny si udělal řidičák a jel ještě docela nejistě, navíc byl docela unavený. O to víc se polekal, když na silnici mezi lesy najednou zahlédl nějaký předmět. Okamžitě ho napadlo, že se tam stala nějaká nehoda, zastavil a vystoupil z auta. Když ale přišel blíž, zjistil, že před ním leží jenom kabát. Celá situace mu ovšem přišla nějaká podezřelá: nemohla to být léčka? Bleskově se otočil a pádil zpátky k autu. Už otvíral dveře, když ucítil, že mu někdo položil ruku na rameno. V panice se vytrhl, naskočil do vozu, přibouchl za sebou dveře a okamžitě šlápl na plyn. Během další jízdy se snažil namluvit si, že si tu záležitost s rukou na rameni vymyslel díky své bujné fantazie a pokročilé hodině. Jenomže když dorazil domů a otevřel dveře auta, spadly z rámu dveří na podlahu čtyři kousky prstů… Stalo se to???Ne,nestalo Muž vyhrál zájezd na karibský ostrov Tropenstia. Dosud o takovém místě neslyšel a namohl ho najít ani v atlasu. Přesto se rozhodl vydat se na cestu. I když výhra byla určená jenom pro jednu osobu. Již o týden později ho soukromé letadlo odváželo na ostrov. Už ze vzduchu spatřil rajský ostrov. Zvláštní, v moři ale nikoho nespatřil. A voda byla zelená tak divným způsobem, jaký muž ještě nikdy neviděl. Jakmile dorazil na ostrov, vydal se na pláž. Byla plná turistů - nikdo se ale nekoupal… Muž to nechápal, ale nazul si ploutve, které si pořídil extra pro tuhle cestu. Rozběhl se k moři, když na něj několik lidí zavolalo, aby se držel od vody dále! Jenomže muž už měl na očích potápěčské brýle a nic už nevnímal - slastně se ponořil do zeleně se vlnícího moře. Vnořil se do vln - a najednou ho obkroužilo hejno jedovatě zelených červů! Vynořovalo se jich stále víc a víc. Z břehu bylo vidět, jak se voda zpěnila - a pak muž zmizel. Navždycky…Stalo se to???Ano,stalo Ali se narodil v Íránu, ale díky úspěšnému obchodování s USA si vydělal slušný majetek a už delší dobu vlastní také americký pas. Většinu času také žije v New Yorku. Jenomže jeho přítelkyně bydlí pořád v Teheránu - a íránské úřady jí odmítají vydat povolení k vycestování. Protože Ali by ji přesto všechno měl rád ve své blízkosti a chce ji vidět častěji než jednou za pár měsíců, přišel jednoho dne na úžasný nápad: propašuje svou přítelkyni z její země v zavazadle! Nechal kvůli tomu vyrobit zcela speciální kufr, naplnil ho potravinami na dva dny a nechal ho projít kontrolou na letišti jako běžné zavazadlo - s dívkou uvnitř! On sám letěl spojem den předem, aby kufr mohl v New Yorku v klidu vyzvednout. Jenomže když ho pak otevřel, čekalo ho kruté procitnutí: jeho dívka byla mrtvá - během letu v zavazadlovém prostoru letadla zamrzla… Stalo se to???Ano,stalo Přišla jsem domů ze školy a byla jsem utahaná a líná. Nikdo výjimečně nebyl doma. Pustila jsem si v obývacím pokoji televizi. Poslouchala jsem písničky na jednom hudebním kanále. Začali hrát písničku Angel od Robbieho. Seděla jsem na gauči a zpívala jsem si. Hrozně jsem se do toho vcítila. Dveře obývacího pokoje byl do poloviny otevřené. Koukala jsem na ně a přála jsem si, aby se zavřely. Ani se nehly. Zpívala jsem dál a ke konci písničky jsem zavřela oči a na ty dveře jsem najednou nemyslela. Uslyšela jsem velikou ránu. Otevřela jsem či a podívala jsme se na dveře. Byly zavřené. Zkontrolovala jsem všechna okna v bytě, ale byla zavřená. Žádný průvan to teda nemohl být. Stalo se to Ano,stalo Loni v zimě jsem cestou ze školy potkala starší ženu, která se upřeně dívala do země. Doma jsem si lehla do postele, zavřela oči a ihned usnula. Po chvíli mě probudil zvuk našeho domovního zvonku. Rychle jsem vyskočila z postele a běžela otevřít, když jsem za dveřmi uviděla tu samou ženu! Sebrala jsme v sobě všechnu odvahu a zeptala se jí, kdo je a co potřebuje. Najednou jsem v ní ale poznala naši sousedku, která zemřela, když mi bylo 5 let. V tu chvíli se prudce zabouchly dveře a já se skácela k zemi. Když jsem se probrala, stála u mě moje mamka a vyprávěla mi, co se stalo. Prý slyšela, jak někdo buší na dveře, a tak vyběhla ke schodům, kde jsem ležela. Naše sousedka, která je už dávno po smrti, mi tak zachránila život, protože jinak bych venku určitě umrzla.Stalo se to???Ano,stalo Jedna žena, která se zabývá nadpřirozenými věcmi, vypráví: "Jedna dívka, Šárka, mi napsala, že bydlí ve starém činžovním domě společně s rodiči. Má vlastní pokoj a už několikrát si všimla jakési zvláštní postavy, která stává v rohu u okna a jen ji tiše pozoruje. Šárka psala: "Mám u toho vždy zvláštní pocit a nevím, zda spím, nebo jestli jsem vzhůru. Než postava zmizí, ovane mě zcela hmatatelně slabý závan vzduchu a já pocítím silnou úzkost." Nechala jsem si od Šárky poslat plánek bytu a zkoumala jsem geopatogenní zóny a psychopatologické vlivy. V místě, které Šárka popisovala, byla skutečně velmi nepříjemná energie. Postupně jsem zjistila, že kdysi dávno předtím, než se sem nastěhovala rodina Šárky, byl tento byt v nájmu jiné rodiny. Tehdejší nájemnice se v tomto pokoji scházela s majitelem domu na záletech. Čas běžel a muž zestárl a umřel. Objevoval se však na místech své bývalé milenky jako duch. Dotyčná milenka, nyní již stará paní, se kdysi o stejném zážitku, jako měla Šárka, zmínila ještě žijící manželce. Samozřejmě, že jí neřekla nic o svém poměru s jejím mužem. Počkaly si obě v pokoji na ducha a skutečně se zase objevil. Tentokrát i před zraky své bývalé manželky. Ta, když nedlouho poté umírala, vzala si ducha svého manžela do záhrobí. Dlouhý čas byl pokoj, ale našemu duchovi se stálo stýskalo po životních slastech se svou milenkou. Ona milenka také již nedávno zemřela, ale on se stále vracel zpět. Šárka vlila do něj nový nepokoj a on se chodil dívat na mladou dívku a vzpomínal na své mládí. Byl neškodný, ale jeho energie byla přece jen na pováženou, a proto jsme se rozhodly se Šárkou celu záležitost jednou provždy ukončit a poslat ho tam, kam patří, tedy na onen svět. Stálo nás to tehdy obě tři měsíce tvrdé práce. Dnes má jeho duše pokoj a Šárka čisté sny."Stalo se to???Ano,stalo!!!!!!!!!!§
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama